Soudce Adam Klos v podání herce Davida Švehlíka přesedlal z občanského práva na trestní. Přišel o otce, vychovává dceru a soudí ty nejzávažnější trestné činy. První díl druhé řady seriálu Život a doba soudce A. K. se na obrazovkách České televize objeví v pondělí 28. srpna ve 20 hodin na ČT1.
Mezi první a druhou řadou seriálu uběhlo osm let. Jak se postava Adama Klose změnila?
Divák ten rozdíl osmi let nevnímá a může se tedy jen domnívat, co se stalo. Ale co je rozhodně důležité, že Adamovi a jeho manželce Lauře se narodila dcera. Dá se říct, že měli velmi pěknou rodinnou idylku. Nicméně Laura musela odjet do Číny, kde měla fotit něco pro UNESCO a už několik měsíců je nezvěstná. Adam s dcerou bydlí u maminky, kterou hraje paní Kolářová. A v ten moment divák vstupuje do druhé řady.
Co vás přimělo k pokračování?
Soudce A. K. je velmi dobře napsaný seriál. Také mi byla velmi příjemná spolupráce s výbornými režiséry, pracujícími na tomto díle. Spolupracují se mnou i výborní herci. Není to žádný hloupý povrchní seriál, ale snaží se jít do hloubky. Mám pocit, že takové projekty se prostě neodmítají.
V profesním životě Adama Klose se odehrála jedna velká změna. Už neřeší občanské, ale trestní právo. Musel jste se na to nějak speciálně připravovat?
Podstatné je, že se změnila podoba a složení soudní síně. Finální verdikt není nyní jen rozhodnutí soudce, ale i senátu. Takže přibyl dialog s jeho členy. To jsou vlastně soudci z lidu a každý z nich má svůj pohled na věc. K dispozici je vždy omezený objem informací, svědci jsou ovlivněni, obhajoba i žaloba svým způsobem lžou, takže je velmi těžké najít tu správnou cestu.
Dopadaly na vás nějak konkrétní případy? Přece jen to byly kauzy, které hýbaly společností.
Když jsem se připravoval na roli, tak mě ty kauzy ovlivnily. Každý z těch případů vypovídá o temných silách, které jsou v každém člověku.
Jak vy vnímáte roli soudce ve společnosti?
Pochopil jsem, že to musí být velmi náročná profese. Na soudcích leží obrovská zodpovědnost. Někdy jsem měl pocit, že informací k rozhodnutí je velmi málo.
Bez čeho se v této profesi člověk neobejde?
Člověk si musí umět držet odstup. Není možné, aby každý případ prožíval v osobní rovině.
Zdroj: ČT
