Část rodiny Pleskotových včetně tatínka se musela v padesátých letech přestěhovat do Kladna z donucení, na nátlak státní moci. Dnes je „návrat“ Josefa Pleskota dobrovolný, a navíc velmi vítaný. Pro město navrhne přední český architekt do konce prázdnin architektonicko-technickou podobu nového mostu přes Sítenské údolí. Ten je strategickou tepnou městské dopravy, avšak v současnosti se nachází v kritickém technickém stavu a jeho pouhou opravu již odborníci nedoporučili. Nový most by v Kladně mohl stát do tří až pěti let. „Mám rád stavby obyčejné – sociálně přátelské,“ říká architekt Pleskot, ověnčený mnohými oceněními, v rozhovoru nejen o Sítenském mostě.
Co všechno bude studie vašeho ateliéru řešit?
Na studii již intenzivně pracujeme. Bude obsahovat statické, architektonické i dopravní řešení a také rozvahy o technologických možnostech výstavby i odborný cenový odhad celé stavby. Sítenský most plní vedle funkce dopravní i funkci městotvornou, spojuje důležité části města. A také krajinotvornou, jako architektonický prvek Sítenského údolí. Na estetiku návrhu proto budu klást velké nároky. Je potřeba, aby most vypadal krásně především z podhledů – z promenádních cest. Měl by být lehký, vzdušný, ocelový – kladenský.
Znamená to, že most ve vašem pojetí bude nejen funkční, ale i hezký na pohled?
Rozhodně. Kladno pro mne není neznámým místem. Jsem mile překvapen, jak se Sítenské údolí časem proměňuje k lepšímu. Věřím, že i nový most dokážeme navrhnout tak, aby zapadl do městské krajiny a jeho řešení nabídlo i další prostor k rozvoji této zelené oázy v Kladně.
Není neznámé… Znamená to, že je vám Kladno něčím blízké?
Část rodiny Pleskotovy včetně mého tatínka v Kladně kdysi žila. Původně měli v pražských Holešovicích továrnu na zpracování olova a výrobu vodoměrů. Když ji komunistický režim znárodnil, Pleskotovi byli do Kladna nedobrovolně přesunuti a pracovali v Poldovce.
A vy jste v Kladně s rodinou také žil?
Ne, to ne. Já jsem se narodil v roce 1952 a vyrůstal jsem s rodinou mé maminky v zátiší jižních Čech. Otec za námi léta trpělivě dojížděl.
Co vám utkvělo v paměti z vyprávění rodiny o vynuceném životě v Kladně?
Nikdy jsem nezaznamenal nářky, pouze hořkost z nespravedlnosti.
Co vás přivedlo ke studiu architektury?
Asi to, že pro mě nebylo možné studovat malířství. K architektuře pak zbýval jenom krůček, ale ten nebyl snadný.
Co v architektuře nemáte rád a které stavby jsou vám naopak blízké?
V architektuře nemám rád exkluzivitu a nabubřelost. Mám rád stavby obyčejné – sociálně přátelské.
Je nějaký objekt v Kladně, který se vám po architektonické stránce líbí?
Je jich několik, ale širší pozornosti bych doporučil sítenský kulturní dům od Václava Hilského. Myslím si, že jeho kvality ještě budou odhaleny.
Byla pro vás návštěva Sítenského údolí v něčem inspirativní, něco se zrodilo ve vaší mysli přímo na místě?
Ano, že nový Sítenský most musí údolí více otevřít.
Už máte v hlavě novou podobu Sítenského mostu? Bude spíše „splývat“ s prostředím, nebo bude naopak dominantou…?
Byl bych rád, kdyby spíše splýval. A podpořil nevtíravý charakter této části města.
Co chybí českým městům po architektonické, urbanistické stránce a kam by se měla ubírat?
Největší problém spatřuji v dopravě. Ve struktuře dopravy všeho druhu od pěší až po automobilovou, v jejich vzájemném uspořádání. Architektura dopravních staveb není hezká, a přitom tvoří velký podíl architektury měst. Není jedno, po čem chodíme, jak vypadají obruby, zda vnímáme to velké množství překážek, které nám jsou kladeny do cesty nebo ne, a zda tam vůbec musí být atd.
Josef Pleskot
Je předním českým architektem, který získal za své realizace řadu ocenění. Jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2009 byl v odborné anketě organizované časopisem Rexlex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí 1990–2009. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář, kde spolupracuje s dalšími jedenácti architekty. V roce 2014 získal titul Architekt roku především za unikátní revitalizaci industriálních budov a objektů Vítkovických železáren v Ostravě na centrum Svět techniky. Mezi Pleskotova nejznámější architektonická díla patří radnice v Benešově, průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, nové ústředí ČSOB v Radlicích nebo multifunkční aula Gong v Ostravě.
O Sítenském mostě
Je vysoký 15 metrů a široký 19,5 metru. Přemostění Sítenského údolí bylo navrženo v roce 1962, most by zkolaudován o čtyři roky později. Konstrukce je dnes v havarijním stavu, do mostovky zatéká a objevily se zásadní praskliny. Mostní závěry jsou poškozené. Ložiska nefungují, v římsách jsou trhliny. Hrozí i pád betonu, a proto je most pod pravidelnou kontrolou. Stavební inženýři doporučili místo rekonstrukce zahájit přípravu výstavby zcela nového mostu.
Zdroj: Město Kladno
Portrét Ing. arch. Josef Pleskot – foto: Ester Havlová
