Trpaslík, tedy ten klasický, se špičatou čepičkou a dlouhými bílými vousy, býval léta ozdobou mnoha zahrádek. Někdo si bez něho zahradu neuměl představit, pro jiného byl malý mužíček vrcholem nevkusu. Jaká je vlastně historie zahradních trpaslíků, kde se vůbec vzali?
Trpaslíků, kteří měli za úkol nejen krášlit, ale také ochraňovat, ubývá a nahrazují je postavičky mnohdy skutečně nevkusné, které zahradě rozhodně neprospívají. Klasický zahradní trpaslík se narodil v Německu před více než sto padesáti lety. Tehdy byl považovaný za skutečné umělecké dílo, jelikož jeho výroba byla poměrně náročná. Odléval se z keramické hlíny.
V Čechách byli trpaslíci velice oblíbení u německých spoluobčanů, sídlících v pohraničí. Po jejich odsunu byli trpaslíci, podle historických pramenů, hromadně likvidováni. Avšak někteří lidé se nad nimi ustrnuli a přestěhovali si je z původně německých zahrádek do těch svých a tak jich spousta přežila. V té době se trpaslíci již vyráběli i u nás. K největším výrobcům patřila firma Maresch v Ústí nad Labem.
Dnes mají trpaslíci své fanoušky po celém světě. V roce 1981 byla dokonce založena Fronta za osvobození zahradních trpaslíků, která vyhlásila 21. červen Mezinárodním dnem trpaslíků. Ten má učit tolerantnosti v zahradní architektuře. Do klasické venkovské zahrádky trpaslík zkrátka tak nějak patří a jak psal František Nepil, spokojený trpaslík, přináší spokojenost a štěstí i svému majiteli. Takže, nechybí vašemu trpaslíkovi něco? Běžte se raději přesvědčit.
Autor: Kladno24
